Bitcoinová těžba čelí nové výzvě – umělá inteligence může brzy překonat jeho spotřebu energie do konce roku 2025.
Spotřeba energie AI může dohnat nebo překonat Bitcoin mining již v roce 2025.
Růst AI infrastruktury vede k budování nových datových center a elektráren.
Transparentnost v energetické spotřebě AI a kryptomen je stále nedostatečná.
AI versus těžba Bitcoinu: Kdo spolkne více energie?
Bitcoin mining byl dlouho symbolem energetické náročnosti technologií. Nyní se však na obzoru objevuje nový „žrout“ elektřiny – umělá inteligence. Podle nejnovější analýzy by AI mohla do konce roku 2025 spotřebovat téměř polovinu celosvětové energie, kterou používají datová centra. Tento vývoj vyvolává znepokojení mezi výzkumníky a klimatickými aktivisty, uvádí zpráva The Verge.
Vzestup AI a její hlad po energii
Alex de Vries-Gao, výzkumník z Vrije Universiteit Amsterdam, který se dlouhodobě věnuje energetickému dopadu kryptomen, nyní bije na poplach v souvislosti s AI. Již nyní podle něj AI odpovídá za až 20% spotřeby energie datových center. Problém je, že reálná čísla jsou těžko dostupná, jelikož technologickí giganti jako Google či Microsoft nezveřejňují detailní data o tom, kolik energie jejich AI modely skutečně spotřebují.
De Vries-Gao se proto uchýlil k analýze veřejně dostupných údajů o výrobě specializovaných čipů, výkazech firem a odhadech spotřeby energie těchto zařízení. Výsledky jsou alarmující – AI technologie už loni spotřebovaly tolik elektřiny jako celé Nizozemsko. A tento apetit má narůstat: do konce roku 2025 se spotřeba může přiblížit k úrovni Spojeného království.
Velký podíl na této explozi má mentalita „čím větší model, tím lepší výsledek“. Technologické firmy neustále zvyšují velikost a komplexnost svých AI modelů, což vyžaduje nejen výkonný hardware, ale také obrovská množství elektřiny.
Bitcoin, AI a paralely v energetické náročnosti
Porovnání mezi AI a bitcoinovou těžbou je logické. Obě technologie jsou energeticky náročné, využívají specializovaného hardwaru a jejich růst způsobuje výrazný tlak na elektrické sítě. V USA se dokonce plánuje výstavba nových plynových elektráren a jaderných reaktorů, aby pokryly rostoucí poptávku AI center.
Další paralela spočívá v netransparentnosti dat. Přestože technologické firmy deklarují klimatické cíle a zahrnují emisní data do svých zpráv, konkrétní čísla o AI chybí. To znemožňuje přesně vyhodnotit vliv těchto technologií na životní prostředí.
Zajímavým příkladem je Ethereum. Tato alternativní kryptoměna přešla na energeticky efektivnější mechanismus, čímž snížila svou spotřebu o neuvěřitelných 99,988 %. Naopak, bitcoinová komunita se zdráhá vzdát stávajícího těžebního hardwaru a tradičního přístupu.
Pokud se AI podaří vyvinout efektivnější modely – jako například DeepSeek, který spotřebuje zlomek energie oproti jiným modelům – může se růst spotřeby zpomalit. Avšak hrozí i Jevonsův paradox: čím bude AI efektivnější, tím více ji lidé budou využívat, což paradoxně vede k větší spotřebě.
Hledání řešení a potřeba transparentnosti
Rostoucí poptávka po výpočetním výkonu pro AI a její environmentální důsledky vedly odborníky k výzvám ke zvýšení transparentnosti. Podle de Vries-Gaa by bylo řešením, kdyby technologické společnosti uveřejňovaly přesná data o spotřebě energie svých AI systémů, a to zvláště od zbytku infrastruktury.
Takový krok by umožnil efektivnější plánování rozvoje datových center, lepší přizpůsobení energetické politiky a vyšší kontrolu nad uhlíkovou stopou. Aktuálně totiž nelze efektivně regulovat to, co nelze změřit.
Nedostatek informací brání i vládním a regulačním orgánům zasahovat. Podobně jako u Bitcoinu, iu AI se stále více hovoří o potřebě zohlednit environmentální dopad v legislativě – například prostřednictvím emisních povolenek nebo zelených norem pro datová centra.
Otázkou však zůstává, zda technologické firmy upřednostní efektivitu před výkonem. Současný trend „větší je lepší“ nahrává spíše růstu než optimalizaci. Dokud nezískáme spolehlivé údaje a nedojde ke změně přístupu, spotřeba energie bude pravděpodobně dále růst – a spolu s ní i tlak na energetické sítě a klimatický systém.
Přestože umělá inteligence přináší revoluční možnosti, výzkum jasně ukazuje, že její rozvoj nese významnou environmentální daň. A pokud nenastane systémová změna v přístupu, může se stát, že v energetické náročnosti AI brzy předčí i BTC mining, který byl dosud vnímán jako hlavní technologický znečišťovatel.