Tato evropská země může brzy zakázat těžbu kryptomen
3 klíčové body článku:
Zákaz by mohl vstoupit v platnost na podzim 2025 a signalizuje trend i pro jiné země.
Norská vláda plánuje zákaz výstavby nových těžebních center na bázi proof of work.
Důvodem je ochrana elektrické kapacity a podpora efektivnějšího využití energie.
Těžba kryptomen se v Norsku může brzy výrazně omezit, a to zejména díky připravovanému zákazu budování nových datových center, která využívají energeticky náročný proof of work systém. Jak uvádí Bitcoin Sistemi, vláda země chce tímto krokem ochránit národní elektrickou kapacitu a nasměrovat ji do produktivnějších sektorů jako je průmysl, umělá inteligence či vytápění.
Těžba kryptomen v Norsku pod hrozbou zákazu
Podle ministryně digitalizace Karianne Tung těžba kryptomen spotřebovává velké množství energie, ale komunitě nepřináší přiměřený užitek ani z pohledu zaměstnanosti či ekonomického přínosu. Již dnes norská datová centra, jako například Kryptovault u Oslu, spotřebují až 40 MW energie – což je srovnatelné s malým městem. Přestože tato energie pochází z obnovitelných zdrojů, především z hydroelektráren, vláda chce zajistit její efektivnější využití.
Zákaz by měl vstoupit v platnost na podzim 2025. Přestože jde o dočasné opatření, vysílá jasný signál o směřování země ve vztahu k těžbě kryptomen a ekologické udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že Norsko je dlouhodobě považováno za „zelený ráj“ pro bitcoinové těžaře, může jít o důležitý precedens i pro další státy.
Dopad zákazu a budoucnost těžby kryptomen
I když Norsko tvoří pouze 0,74% globálního hashratu Bitcoinu a patří tak k méně významným hráčům v rámci těžby, rozhodnutí vlády by mohlo mít širší význam. Jedním z důvodů, proč byl zájem o tuto zemi tak silný, byla její nízká cena elektřiny a ekologický profil. Díky těmto podmínkám se Norsko stalo magnetem pro těžaře, kteří chtěli kombinovat výnosnost s environmentální odpovědností.
Pohled vlády se mění
Nicméně pohled vlády se mění – energetická efektivnost se stává klíčovým kritériem a důraz je kladen na sektory, které generují vyšší přidanou hodnotu. Zatímco například zpracování umělé inteligence nebo průmyslová výroba vytvářejí více pracovních míst a přímých ekonomických přínosů, těžba kryptomen z pohledu úřadů „odčerpává zdroje bez dostatečného výnosu“.
I když některé těžební firmy v Norsku již dnes recyklují odpadní teplo a využívají jej k sušení dřeva či vytápění budov, tyto snahy zřejmě nestačí k přesvědčení zákonodárců. Strategická rezerva elektrické energie je stále důležitějším tématem nejen v Norsku, ale iv jiných zemích Evropy.
Kromě environmentálních aspektů se do diskuse dostává i otázka regulace kryptotrhu jako celku. Tento krok může být součástí širšího úsilí omezit aktivity, které jsou energeticky náročné, málo transparentní a často spojené s finančními riziky.